Tonka Wabi Daněk akordy

Varianta 1/3

Transpozice

Tak pCojďte, kluci a holky, blíž, Fať je nás tu vCíc,
pojďte sem, kdo bude dál, ten nD7euslyší nGic,
tCu podivnou historku vo Tonce a vFo jednom pánovCi,
kdo nebude poslouchat do konce, ten sGe nic nedovCí.

Ref:
Proboha, TConka, jo, to je kus zlFatem kovanCej,
vostrej jazyk a vostrej nůž má v bD7otě schovanGej,
jCednu nohu má dubovou a drFuhou dřevěnCou
a když se šuntá po štatlu, vržGe jí v kolenCou.

Sype si to takhle Tonka ulicí a vrazí do chlápka,
co má tak trochu pod čepicí a plave jak kocábka,
říká jí:"Pardon, madame, asi jsem do vás trop,
a jestli se náhodou neznáme, tak já jsem ňákej Bob."

Ref:

Chodili spolu až do rána lipovou alejí
a potom si Bob začal stěžovat:"Mě nohy bolejí,"
"a já je mám zase jak dřevěný," jo, Tonka vodpoví
a rukou zaťuká lehounce na dřevo dubový.

Ref:

Bob, ten byl z fleku střízlivej a kouká na nohu,
a že to byl chlápek jízlivej, řek':"Já vám pomohu,"
a Tonka, ta se ani nehejbá a kouká jako šus,
a jak se Bob k tý noze vohejbá, vytáhne ten svůj brus.

Ref:

Když viděl Bob ten hroznej knajf, dal ruce nad hlavu
a stojí a je z toho celej štajf, Tonka má zábavu,
a potom se najednou začne smát a tiše řekne jí:
"Račte se, madame, podívat, kdepak to stojejí!"

Ref:

A potom se tiše votočí a klidně vodchází
a ruce má v kapsách a píská si a nic mu neschází,
a Tonka, ta se za ním vožene a leží na zemi
a vidí dvě nohy dřevěný v kanále vražený.

Ref:

Tahala nohy ze všech sil z tý díry v kanále
a přitom se celá zpotila a měla namále,
a najednou se vám položí a už nedýchá,
jenom ta poslední nadávka zazněla do ticha.

Ref:
Proboha, Tonka, jo, to byl kus, a už je pod hroudou,
a jí zpívám to svý blues a roky, ty zatím jdou,
měla vám funus tutovej a rakev na míru,
a Bob má z tý nohy dřevěný nohu u klavíru.

100%