Nautilus Václav Neckář akordy

Snad Maelstroem jej hýčká ve svém náručí

a v něm hlavu plnou zázraků

Nemo kapitán když mi poručí

já vidím do lidí jak do vraků.

Vidím na tisíc vzácných pokladů

které jen stěží někdo vyloví

leží tam v troskách stranou pohledů

na místech, o kterých se nikdo nedoví.

V hloubkách, kde může plout jen Nautilus

dvacet tisíc mil pod mořem myšlení

v troskách vašich duší a na dně slz

je poklad, který těžko někdo docení.

Na den tak vypůjčit si Nautilus

stačím je jistě všechny zachránit

a očistit je od chaluh a od medúz

a chobotnic a nánosy bahna z nich odstranit.

A vzíti tu truhlu stříbrem kovanou

a víko klíčkem písní odemknout

rozdávat lásku uvnitř schovanou

až do dna a potom zas dále plout.

Projít se Atlantidou křížem kráž

vyrvat času všechno, co nám zatajil

najít staré mapy, bez nichž se nevyznáš

tam v krajinách svého mozku na chodbách žil.

A tak jak Nemo řídil Nautilus

špatné a zlé pohřbít ve vlnách

namířit příď do kýlu hrůz

a nechat mořský proud, aby je navždy splách.

A vzít z nich jen věci lidem potřebné

jen soudek s dobrým vínem hloubavým

jen smích pro malé děti nezbedné

pro které to vlastně všechno vyprávím.

Stačí jen znovu najít Nautilus

a přístav, který znovu opustí

Tajuplný ostrov leží v každém z nás

a pan Jules Verne mi to jistojistě odpustí.

On ví, kde odpočívá Nautilus

on ví, kde skončil svoji dlouhou pouť

on ví, kde naposled se potopil

a nikdy víckrát už nevyplul ...