Píseň s ponaučením Nezmaři akordy
Varianta 1/3
Transpozice
-
EŽivotem mým mi osud Ana čas zamíEchal
a jako Avoda v písku Azmizely mé Eplány.
Teď už vím dobře, že čas Astejně běží Edál,
když z jedné Aduše ve dvou Htělech
jsou jen Eznámí.
Pryč je i knížka, do níž začali jste psát,
příběhy co jste chtěli číst až přijde stáří
a její listy odnes hořký vodopád,
ten který na čas odplavil i úsměv z tváří.
Ref.:
Já chodil Apo bytě a Gmibral jsem do ruF♯mikou
pár věcí, Hze kterých už zmizel otisk Edlaní.
Těch dlaní, Akteré kdysi G♯mibyly záruF♯mikou,
že se jen Dtěžko najde Hněco, co mě Ezraní.
Někdy se přihodí, že člověk nevidí,
věci co když je pozdě, jasné se mu zdají.
Časem se přistihne, jak vlastně závidí,
těm kteří navzájem svou poctivou hru hrají.
Tak jsi se zvolna měnil, jak šel život dál,
v hlavě si rovnal dosud nepoznané věci.
Ta změna, co jsi ve své duši prodělal,
jako když z těsta chleba upeče se v peci.
Ref.:
Čas, to je staletími vyzkoušený lék,¨
vyhojí rány, i když jizvy pořád straší.
A je to přesně jak už někdo moufrý rek´,
v přísloví s horkou, čerstvě uvařenou kaší.
Svět se však neskládá jen z trnitého hloží,
zase je líp a kolem vane čerstvý vzduch.
A láska to je přece záležitost boží,
tak všechny reklamace vyřizuje Bůh.
100%