Knihovnická Jaromír Nohavica akordy
Varianta 1/4
Transpozice
-
Vypadám vCážně srandovnCmaj7)ě,
pět let už dC7ělám v knihovně,
a je to vFážně velký šFmiok,
řadit furt stCejný katalA7og,
vědět, že zDmia pět-deset lGet
dostanu třCídu T-A79
a vůbec nDmiic se nezměnGí,
ani ty knCížky k pEmiůjčenA7í.
Ref:
Už jsem si zvDmiyk', už jsem si zvGyk',
jsem knihovnCík, jsem knFmiihovnCík.
Ve studovně a čítárně
jak v poloprázdné kavárně
jsem číšník bez peněženky,
nabízím cizí myšlenky,
studentky jsou neodbytné,
nedají žádné spropitné,
mávají na mě culíky,
mé čárky do statistiky.
Ref:
A lidé tak, jak přichází,
mívají různé dotazy:
kdo je to ten a kým byl ten,
co je to fénix a co fén,
ve slovnících od A do Z
seřazený mám tenhle svět,
zde máte papír, račte psát,
mí malí polykači dat.
Ref:
Unavený a ospalý,
jak se tak toulám regály,
zpaměti znám už MDT,
dobrý den, co si přejete,
ona chce něco o lásce,
má fotku Korna v průkazce,
je krásná jako Artemis
a já jsem v koncích se svým pis.
Ref:
Vypadám vážně srandovně,
pět let jsem dělal v knihovně
a celých dlouhých pět let
marně jsem hledal odpověď
a pátral po kartotékách,
ta čtenářka už nečeká,
venku se s jiným objímá,
a mě ten problém zajímá.
Ref:
Jak velí zvyk, jak velí zvyk,
jsem přece správný knihovník.
100%