Jen mě nelituj Jaromír Nohavica akordy
Varianta 1/3
Transpozice
-
JEmien mě nelituj, nAmieklepej nD7a mé dveře
s chrGyzantémou v dlH7ani,
hrAmia na lD7itování kGončí v prvním tahu,
neplivej lHmiásku na podlAmiahu,
nestůj mi Du bytu, jen mě nelitEmiuj.
TAmia slova jsD7ou jen guláš dvGakrát přihřívD/F♯aný,
Amia to mě nD7ezachrání, a tGo mi nepomůže,
a tak nHmiesvlíkej mě z kAmiůže,
celý zvDědavý, celý zvGědavý,
jak vlD/F♯astně vypadEmiá takový mAmialý pohřeb,
na který si člD7ověk sám nastřGádá.
Ref:
Jó, kdybych byl vrGabec, sezobal bych zDrní
všem ptEmiákům, co v Cokolí jsGou,
srdce měl bych slAmiabé a žaloudeček pDlný
a dCuši rozčepýřenGou.
Ref:
Jó, kdybych byl holub, roznesl bych psaní
od domu k domu do všech světových stran,
a pak četli bychom spolu, co píše tamta paní
a co píše tamten pán.
JAmió, kdybych byl, žCil bych si, žil,
a šťGastný bych byl jD/F♯ako pytel blech,
ale jAmiá jsem, co jsem, a nD7evěřím lítostGem.
Jen mě nelituj, opřený o zábradlí
mám ještě dvacet sedm zubů,
nejsem přes palubu, ten plavčík, co to řekl, ten se spletl,
koukni se na racka, jak vzlétl
směrem k úsvitu, a tak mě nelituj.
Člověk se rodí jednou a umírá i stokrát,
slza je pořád mokrá jak za časů krále Leara,
a já potichu v sobě sbírám sílu i odvahu,
stojím na prahu a koukám: velká paráda,
z mých dveří vychází pohřeb,
na který jsem si sám nastřádal.
Ref:
Jó, kdybych byl káně, vysoko bych létal
a střemhlav padal dolů jako archanděl
a na severní straně nejvyšší hory světa
bych svoje tajné hnízdo měl.
Ref:
Jó, kdybych byl sýček na Těšínské věži,
purkmistry a pány ze sna budil bych,
a k půlnoci bych křičel, jak to leží a běží,
a k ránu bych pak ztich'.
100%