Lodníkův lament Hop Trop akordy

^EmiJá snad ^Ghned, když jsem se ^Dnarodil, na ^Gbludnej ^Dkámen ^Gšláp',

a do školy moc ^Dnechodil, i ^Emitak je ^Dze mě ^Emichlap.

Velký ^Gdusno, který ^Dnad hlavou mi ^Gdoma ^Dvise^Glo,

drsnýmu chlapu ^Dnesvědčí, já ^Emiťuk' si ^Dna če^Emilo.

Ho, ^Dho, ^Gho, ^Dho, ^Gho, ^Cho, ^Ghou.

^EmiPotom ^Gdo knajpy jsem ^Dzašel a tam ^Gusly^Dšel ten ^Gžvást,

že na lodích je ^Dveselo a ^Emifasu^Djou tam ^Emichlast.

A tak ^Ghonem jsem se ^Dnalodil na ^Gstarej ^Dvratkej ^Gkřáp,

kde kapitán byl ^Dkořala a ^Emiřval na ^Dnás jak ^Emidráb.

Ho, ^Dho, ^Gho, ^Dho, ^Gho, ^Cho, ^Ghou.

Vlny s ^Gkocábkou si ^Dházely a ^Gkaždej ^Ddostal ^Gstrach

a my lodníci se ^Dvsázeli, kdo ^Emipřeži^Dje ten ^Emikrac.

Všechny ^Gkrysy z lodi ^Dzmizely a v ^Gdálce ^Dmaják ^Gzhas'

a první byl hned ^Dkapitán, co ^Emiměl kor^Dkovej ^Emipás.

Ho, ^Dho, ^Gho, ^Dho, ^Gho, ^Cho, ^Ghou.

Kolem ^Gzubama už ^Dcvakali žra^Gloci ^Dhlado^Gví,

moc nikomu se ^Dnechtělo do ^Emivody ^Dledo^Emivý.

K ránu ^Gbouře trochu ^Dustala, já ^Gmořskou ^Dnemoc ^Gměl,

všem, co můžou chodit ^Dpo zemi, jsem ^Emitolik ^Dzávi^Emiděl.

Ho, ^Dho, ^Gho, ^Dho, ^Gho, ^Cho, ^Ghou.

Jako ^Gzázrakem jsme ^Ddojeli, byl ^Gkaždý ^Dživ a ^Gzdráv

a všichni byli ^Dveselí, jen ^Emijá jsem ^Drukou ^Emimáv'.

Na loď ^Gnikdy víc už ^Dnevlezu, to ^Gnesmí ^Dnikdo ^Gchtít,

teď lituju a ^Dvzpomínám, jak ^Emijen jsem ^Dse moh' ^Emimít.

Ho, ^Dho, ^Gho, ^Dho, ^Gho, ^Cho, ^Ghou.