Admirál Helena Vondráčková akordy
Varianta 1/1
Transpozice
-
1. DNa té fotce co mi dal C♯on H7vypadal jak admirál,
G6tělo jako lineár, no Aideál po kterém A7ženy šílí.
DJeho pohled žárem plál C♯a H7sliboval že by mi dal
svaG6tebním darem křižník A7co kotvil opoDdál.
2. A7A proto Ddo mých snů pak vstupoval C♯ten H7admirál můj admirál,
jak na lodním můstku stál a vzpomínal na mě když bouře kvílí.
Jak všech moří mocný král si s větrem hrál můj admirál,
to jeho mužný klíčí vlál z něho bílý šál.
R: A7Říkal (on říkal) život je jak oceán,
když se dva Hmisetkají tak F♯5+musí spolu Hmiplout .
A7Láska je křehká jak porcelán
a ten kdo to snad Dne, a ten kdo to snad H7ne,
a ten kdo to snad Emineví tak je A7bloud.
3. Vzdávala jsem nebi dík, že můj milý je námořník
ústa jako zralý fík a známý zvyk měl chůzi kolébavou.
Říkal mi c'est manni fei, znal francouzsky můj námořník,
já snila jsem že jednou unese mě na rovník.
R: Říkal (říkal) že touží po zátoce,
v které by po cestách mohl se mnou spočinout.
Láska musí nésti ovoce
a ten kdo to snad ne, a ten kdo to snad ne,
a ten kdo to snad neví tak je bloud.
4. Na té fotce co mi dal on vypadal jak admirál.
Tělo jako příložník, no námořník a já jsem naletěla
na tenhleten hloupý trik: nebyl admirál nebyl námořník,
já poznala jsem záhy byl pouhý převozník.
100%