Když v Praze v první jarní den naposled zasněží Greenhorns akordy
Varianta 1/1
Transpozice
-
KEdyž v Praze v první jarní den naposled Azasněží
a padá Etma na parky, zdi, věže a Anábřeží
Gis A
pak hvězdy zablikají šifrované signály
potkávám Dděje, které se tu kdysi H7udály
Zas spěchá Enocí stín, jak tehdy spěcháAval tu
odnáší Edo úkrytu vysílačku ASpartu
ze které G♯odezněla do éteru Adepeše
pro geneDrála Ingra a Edvarda H7Beneše
V tom šeru Elehce zaměníš jeden stín Aza jiný
tenhleEten má hubenou tvář docenta AKrajiny
v průkazech G♯mají psána jiná jména, Ajiný věk
jdou jak třiD králové - Balabán, Mašín, H7Morávek
Rf: Už zase Avíčka oken Amizatemnění sEklopilo
a písmo G♯vyhlášek se čerstvou krví Azalilo
a jen těch G♯stínů pár přehlíží jeho C♯mivýstrahu
když od HrF♯adčan se dívá Amilebka s hnáty na PrEahu
Nad odboj stáhla se už mračna černá jak smola
však občas ještě jedna z vysílaček zavolá
směrem na Woldingham, kde je londýnský adresát
zprávy, co předal agent A - čtyřiapadesát
Dál ale slaví úspěch přepadová mašina
postřelí na schodech podplukovníka Mašína
a Petschkův palác je do pekla hlavní brána
čeká ho stejný osud jako Balabána
Jinak si marně brousí drápy hnáty nad lebkou
když třeskot pistolí se ozývá pod Terebkou
kde se pár kožeňáků hroutí zády ke stěně
a Peltán s Morávkem se spouštějí po anténě
Rf: Už zase...
V té Praze, kde je smrt už každodenním hostem
zní rachot výstřelů v šeru za Prašným mostem
kapitán Morávek střílí za své dva druhy
je první jarní den, rok čtyřicátý druhý
Však přestože z nábojů mnohý končí v cíli
je tahle přesila dneska nad jeho síly
a když se kožeňáky blíží parkem jako zeď
potom i Morávkova zbraň už zazní naposled
A mnozí se už cvičí podsypávat hrách
těm stínům, co jdou nocí s pistolemi po kapsách
a v šeru hledají svou konspirační adresu
protože první výsadky už padly do lesů
Rf: Už zase...
Když v Praze v první jarní den naposled zasněží
a padá tma na parky, zdi, věže a nábřeží
pak hvězdy zablikají šifrované signály
potkávám děje, které se tu kdysi udály
100%