Requiem Devítka akordy

Varianta 1/3

Transpozice

1. Když z nAálady se někdy zapálAmaj7í   svDíčka,
   víno sladce zazářDmi/Fí, pak chutná jak lAák,
   to se někdy stAmaj7ává, že nejde to spDátDmi/F,
   když k ránu se stAejskáAmaj7 po těch, co už nDepřijdouDmi/F.
R: Oblékám tvůj kAabát a cítím tě blAmaj7íž,
   a struny, co jsou stDejně starý jako jDmi/Fá,
   zkouším rAozeznít a hrát, vždyť slAmaj7yšíš,
   to jsem sDe Zuzanou jáDmi/F.

2. To requiem, co zkoušel jsem ti psát, doznělo
   a na další už nezbyl mi čas, když jsi překročil práh,
   to se někdy stává, že vidím tě stát
   tam u našich dveří, sám sebe slyším tiše vydechnout: pojď dál.

3. Sedíš se mnou v tichu čtyřech stěn, který tě nepamatujou,
   stejně jako já - tvůj syn, kterej se začíná bát,
   že tvý slova stárnou rychleji než já,
   vždyť včera už není a někdo jinej počítá náš čas.

4. Jiný jsou písně, nežs' mě učil hrát, a slova
   o lásce a pravdě a cti jinde učej' se stát,
   jen dál se s nima hází, jak dobře to znáš,
   přesto slyším, jak říkáš: buď jako já,
   přesto chci slyšet, jak řAíkášAmaj7: buď jako jDá.Dmi/F
R: A já oblékám tvůj kabát a cítím tě blíž,
   když struny, co jsou stejně starý jako já,
   zkouším rozeznít a hrát
   těch pár měkkejch tDónů, co od tebe znEámA ...

100%