Zelené francouzské pláně Asonance akordy

Tak jakpak se ^Dmáš, Willy, ^Gpříteli ^Emimůj,

^Adovolíš, jen si sednu ^Gdo stínu na hrob ^Atvůj.

^DHorkým letním sluncem jsem ^Grozpále^Eminá,

^Achodím celý den a jsem ^Gunave^Dná.

Podle náhrobku vidím - slavils ^Emiosmnáct let,

když jsi v ^Azbytečné^G válce o^Dpustil tenhle ^Asvět.

^DDoufám, že zemřel jsi ^Emičistý a hned,

že jsi ^Anestřílel první, když ^Gpřišel rozkaz ^Dvpřed.

^DZanechal jsi tu dívku nebo ^Gsnad ženu ^Emisvou,

^Avzpomínky v jejím srdci nikdy ^Gnevyble^Adnou,

i když ^Dzemřel jsi dávno, před ^Gmnoha le^Emity,

v jejích ^Aočích jsi zůstal osm^Gnáctile^Dtý.

Nebo jsi pouhý cizinec ^Emibeze jména

v dlouhém ^Aseznamu ^Gpadlých, jehož ^Dpřipomí^Aná

zažl^Doutlá fotka chlapce s hně^Emidýma očima,

která ^Anikoho dávno už ^Gnezají^Dmá.

^DNa francouzských pláních vlčí ^Gmáky kve^Emitou,

barvy ^Aze strání svítí pe^Gstrou pale^Atou,

^Dhorký letní vítr začal ^God moře ^Emivát,

žádné ^Apušky a plyn, žádný ^Gostnatý ^Ddrát.

Jenom tisíce křížů tady v ^Emipísku stojí

a svý^Am tichým ^Ghlasem k obla^Dkům žalu^Ají,

že z touhy ^Dčlověka vládnout vzešlo ^Emiutrpení,

že ^Azničil a proklel celá ^Gpokole^Dní.