Lidové písně

U lidových písní se autor nedohledá - vznikaly anonymně a šířily se ústním podáním z generace na generaci. Děti je odposlouchávaly od matek, dospělí si je zpívali při společné práci na poli, ve stodole nebo doma při dračkách za dlouhých zimních večerů. V dobách bez rozhlasu a televize patřilo společné muzicírování k běžnému životu, hlavně na venkově.

Každá píseň tak nese otisk prostředí, ve kterém vznikla, i povahy svých bezejmenných tvůrců - proto se písně jednotlivých národů a krajů od sebe liší. Zpočátku se zpívaly jednohlasně, teprve později k nim lidé přidali druhý hlas.

Jejich stáří je různé, což jen potvrzuje, že lidová píseň patří k úplným základům lidského hudebního projevu. A skoro dvě třetiny z nich jsou písně taneční.